Nabídka:

MAPA OBCE ŽATČANY

FIRMY V NAŠÍ OBCI

Cena a kvalita vody

STATISTIKA:

Nové historické snímky z naší obce

Úvodní stránka

Aktuality

Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie, byly založeny další zajímavé historické fotografie. Pod jednotlivými snímky je uveden i jejich stručný popis, který ochotně doplnil žatčanský pamětník, bývalý starosta a obecní kronikář pan Josef Sedláček.

Sestry Jenovéfa a Františka Klanicovy z čísla 3 (nyní dům Havelkův) v dětském kroji kolem roku 1910

Sestry Jenovéfa a Františka Klanicovy z čísla 3 (nyní dům Havelkův) za svobodna ve svátečním žatčanském kroji kolem roku 1920 (nepodařilo se zjistit, která z nich je na snímku starší Jenovéfa). Jenovéfa, narozená v roce 1900, vstoupila do řádu sv. Voršily v Přestavlkách a přijala řeholní jméno Marie Ludmila, zemřela v roce 1974 v Bílé Vodě. Mladší sestra Františka, nar. 1903 se vdala za Josefa Žačka do Moutnic, kde zemřela v roce 1962.

Sourozenci Václav a Stanislava z domu číslo 11 v dětských krojích kolem roku 1938. Stanislava se provdala za Františka Hegera, zemřela v roce 2016, Václav (*1929) je svobodný, v roce 2018 je mu 89 roku, t. č. je Domově důchodců sv. Františka z Újezdě u Brna. Fotografie z Klanicovy rodiny poskytla paní Dagmar Svobodová.

Svatební foto manželů Karla a Klotildy Simandlových z roku 1920, oběma novomanželům bylo tehdy dvacet let. Pan Karel Simandl se v 15 letech přestěhoval z Blatné do domu č. 35 ševce Karla Fialy v Koutě (nyní L. Buchtová), v 1. světové válce narukoval na frontu. V roce 1920 se oženil s Klotildou roz. Fasorovou z Moutnic, která v té době sloužila u Fialů číslo 56 v Koutě. Později si postavili v Nesvačilské ulici dům č. 207. Simandlovi měli syny Karla, Josefa, Františka (ti už zemřeli) a dceru Věru. Ta, vdova po Oldřichu Tichém z Hostěrádek – Rešova, dosud žije v domečku č. 163 v Třebomyslické ulici (*1924).

Snímek ze sklizně cukrovky na poli Josefa Hegera z čísla 7 (nyní dům Svobodových), největšího zemědělce v Žatčanech. Pěstování cukrové řepy bylo pracovně velice náročné. Po zasetí se řepa nejdříve jednotila a okopávala. Při sklizni se kořeny řepy vyorávačem uvolnily, pak ženy řepu úzkými rýči z půdy vytahovaly, shazovaly na hromady a zbavovaly vršků. Na náročné ruční práce si Josef Heger najímal ženy z domácností. Odvoz do sokolnického cukrovaru obstarávali pacholci na vozech s koňskými potahy, nazpět vozili jako krmivo řepné řízky. Foto zachycuje 11 žen a 4 muže, z nich jen Věra Simandlová, tehdy svobodná, dosud žije (je sedmá zleva vedle muže s kloboukem). Fotografii prarodičů Simandlových a snímek ze sklizně cukrovky poskytl vnuk Simandlových Jiří Tichý.

Odvedenci v roce 1949 – ročníky, 1927, 1928. Sedící zleva: Josef Chmelík, Josef Ondrůj (předseda MNV), Jaroslav Poláček (harmonikář), Josef Simandl. Nad nimi zleva: František Ohniště, Oldřich Zvolský, Josef Lengál, Klement Sýkora, Tomáš Řihánek, Hubert Urbánek, Josef Bínek, František Mašija. V horní řadě: Oldřich Buchta, František Simandl, Jaroslav Hnilica, Miloslav Zezula, Jindřich Krejčí.

Snímek odvedenců z téhož roku 1949 – skupina kamarádů. Zleva dole odvedeni s bohatými kytkami: František Simandl, Tomáš Řihánek, Oldřich Buchta. Nad nimi neodvedeni jen s malým ozdobením: František Ohniště a František Mašija.

Sokolská jednota byla v Žatčanech založena 13. 11. 1910. Jednota měla po ustavení 55 členů, prvním starostou byl zvolen Tomáš Sedláček z Třebomyslic. Fotografie je z oslavy 80. výročí od založení jednoty v Žatčanech.

Pozvánka na sokolský ples v roce 1927.

1. svaté přijímání s P. Aloisem Svárou, pravděpodobně v roce 1932. Možná mezi nimi najdete své příbuzné. Po pravé ruce od faráře sedí Věra Tichá, za svobodna Simandlová – foto poskytl její syn Jiří Tichý.

Josef Sedláček z čísla 81 (* 1871 - † 1943) byl 30 let kostelníkem. V jeho době měli kostelníci svůj oděv.

Na snímku odchází z nějaké církevní slavnosti, v pozadí Haltýř se vzrostlými stromy.

Unikátní foto zničeného německého tanku ve 2. světové válce pořídil František Krejčířík, náš nejstarší rodák žijící v Brně. Tank se nacházel ještě na jaře roku 1946 na tehdejším žatčanském poli Na měnínských, na tanku sedí 10 letý Antonín Sedláček bydlící tehdy na čísle 109 (nyní v Brně). Poblíž tanku měli Sedláčkovi pole.

Sousoší Nejsvětější Trojice na návsi nechala v roce 1872 postavit vdova Rosalie Hedrichová z Třebomyslic. Na této hodně staré fotografii vidíme kolem sousoší kovové zábradlí odstraněné po 2. světové válce. V pozadí jsou původní domy Hegerův, Habigerův a Klanicův.

Jsme rádi, že se s těmito zajímavými snímky nyní může seznámit široká veřejnost na internetových stránkách naší obce, paní Dagmar Svobodové, panu Josefu Sedláčkovi, panu Jiřímu Tichému a panu Františkovi Krejčiříkovi děkujeme za jejich zaslání a máte-li kdokoliv další podobné zajímavé snímky, pohlednice či dokumenty, můžete je rovněž (nejlépe včetně komentáře) zaslat na e-mailovou adresu obec@obeczatcany.cz pro zveřejnění na stránkách obce.