Nabídka:


MAPA OBCE ŽATČANY

Rozpočet obce

FIRMY V NAŠÍ OBCI
 

Počasí Brno - Slunečno.cz

Farnost Žatčany

Mateřské centrum Budulínek

Cena a kvalita vody

STATISTIKA:

TOPlist  

Sokolovna

Tělocvičná jednota Sokol byla v obci založena v roce 1910. Zprvu se cvičívalo na návsi nebo na dvorech členů, později si členové upravili část hostince u kostela na tělocvičnu (dnešní obydlí paní Dobromily Severové). Po 1. světové válce nastal velký nárust členstva ( v r. 1920 – 203 členů , v r. 1921 – 213 ). Cvičit a pořádat společenské a kulturní akce v provizorních prostorách hostince bylo neúnosné. Proto se valná hromada TJ v r. 1920 rozhodla, že si postaví vlastní sokolovnu.

Pozemek na stavbu darovala obec třebomyslická , projekt vypracoval člen jednoty Václav Dvořák, pozdější význačný brněnský stavební podnikatel. V roce 1921 byly vybetonovány základy , ke staveništi dovezen písek a 60 tis. cihel z Újezda. Základní kámen byl položen 22. srpna 1922. Do poloviny prosince byly provedeny vnitřní omítky a instalováno plynové osvětlení. Ještě koncem téhož roku se uskutečnila v nové budově první akce - Vánoční stromek, 26. prosince se hrálo divadlo a 31. prosince se konal silvestrovský večírek. Cvičit se začalo v lednu následujícího roku.

Zajištění peněz na stavbu bylo velmi těžké. Bylo to období těsně po skončení války, někteří členové měli jen příležitostnou práci, jiní byli nezaměstnaní. Na stavbě denně pracovalo mnoho dobrovolníků, nejvíce jich bylo v den, kdy se sbíjela vazba a střecha pokrývala taškami - 112. Členové odpracovali zdarma 7 000 hodin Náklady na stavbu k datu otevření dosáhly 169 000 Kč, z činnosti TJ se uhradilo 52 tis., povinné daně členů , úpisy a dary byly 65 tis., Ministerstvo zdravotnictví poskytlo subvenci 4 tis. a zbytek – 49 tis. získala TJ půjčkami.

Slavnostní otevření sokolovny se konalo 15. července 1923. Na slavnost přijelo zvláštním vlakem 1 665 členů a včetně sokolů z okolních obcí čítala župní delegace 2 056 členů. Celková účast se odhadovala až kolem 3 000 lidí.

S rozšířením vybavenosti sokolovny se dále pokračovalo. Ještě do konce r. 1923 byl přistavěn byt pro sokolníka, v r. 1927 se přistavěla sborovna (šatna a schůzová místnost) , v r. 1929 kinokabina nad hlavním vchodem. V r. 1939 byly na stávající podlahu položeny dubové parkety. Dluhy na stavbu se obtížně splácely, koncem roku 1929 činily 47 tis. Kč, tj. stejně tolik, kolik bylo vypůjčeno v r. 1923.

V období 1960 až 1964 se sokolovna ocitla ve velice nepříznivém stavu. Oddíl kopané byl dán do klidu, výbor TJ se rozpadl. O osud budovy se nikdo nestaral, MNV jen přihlížel. Vchodové dveře byly vyraženy, v budově se nekontrolovaně scházela mládež s destrukčními úmysly, majetek byl ničen. Výstižný je zápis ve školní kronice v r. 1962: "budova chátrá, mládež vniká do prostor a ničí zařízení" a v r. 1963: "budova je v naprosto dezolátním stavu".

Na jaře 1965 se podařilo dát dohromady malý kolektiv a sestavit nový výbor, který se rozhodl obnovením činnosti zachránit sokolovnu před úplným zničením. Prvním předsedou byl zvolen František Poláček z č. 37, od r. 1966 tuto funkci až do r. 1999 vykonával Ing. Milan Ryba z č. 171 .

V posledních období byla před sokolovnou zbudováno betonové hřiště na odbíjenou, provedena výměna podlahy v sále a obnovena fasáda budovy. Na úhradu nákladů přispěla v rozhodující míře obec.